Mlčící Brusel a vzdalující se Evropa…
Co s tím?
Snažím se vysvětlit, že „Brusel“ nemá pusu, a tak opravdu nekomunikuje, a Evropa nemá nožičky, a nikam proto neodchází. Obvykle to nestačí. A nedivím se. Svět je totiž složitý, obvykle prostý dokonalosti. A dnešní Unie naplňuje tyto dva nepopulární atributy více než dokonale. Ale i tak, „nikam neodchází“, a to, že moc nemluví, není vždy špatně.
Evropská unie není nic jiného než společenství, které evropské státy vytvořily. Určily poměrně přesně její pravidla a podle nich ji společně spravují. Rozhodnutí o tom, co „společná Evropa“ udělá, co ne, a jak, nečiní nikdo jiný než representanti členských zemí. Jsou to ministři a premiéři na jednání Rady a poslanci v Parlamentu.
Proslavený a kritizovaný evropský úředník pak dělá to, co po něm tito konkrétní lidé chtějí (třeba předkládá návrhy pravidel, o kterých pak představitelé zemí, poté, co je upraví, rozhodují) nebo to, k čemu jej pravidla zavazují (třeba k dohledem nad dodržování zákonů).
Pokud občan (obvykle právem) cítí, že se s ním o fungování Unie málo mluví, není to vina poněkud abstraktní Unie, ale selhání domácích politiků, kteří o Unii rozhodují. Opravu lze toto stěží chtít od „Unie“, ale musí se o to přičinit tito lidé (samozřejmě spolu s novináři a občany, kteří se chtějí zapojit). A je přitom docela správné, že evropské instituce směřují komunikaci spíše na fakta, neboť jejich politická interpretace je věcí politiků a sekundovat jim mají kvalitní média, a nikoliv úředníci z Bruselu.
Podobné to je i se „vzdalováním“ Unie lidem. Opět je otázka, zda není na těch, kteří o Unii rozhodují, tedy zástupcích zemí, aby o tom, co „v Bruselu“ činí, komunikovali tak, aby bylo jasné, co je důvodem jejich konání. Tím ho přiblížili lidem na místo toho, aby předstírali, že jde o rozhodování „o nás, bez nás“ nebo zvůli úřadů. Pokud to tak nečiní, média a občané by je k tomu měly vyzývat.
Asi to není tak jednoduché. Pocit „odcizení“ od společné Evropy, jejíž cílem bylo lidi sbližovat, a ne odcizovat, totiž platí napříč Evropou, a nebude tedy „výsledkem“ špatné komunikace hrstky lidí. A kromě rozšířené politické strategie „získávání hlasů bojem proti Bruselu“ má jistě i své racionální jádro.
Kromě typické arogance úřadů, na kterou naráží snad každý u každého úřadu (což ji vůbec neomlouvá), orgány Unie nevyjímaje, či nesnadnosti komunikovat srozumitelně a přesně o velmi složitých věcech, existuje jeden jasný důvod, proč mnohdy nad tím, co (spolu)rozhodneme v Bruselu, kroutí spousty lidí nechápavě hlavou.
Stojí za tím vlastně důvod, proč společná Evropa po druhé světové válce vznikla. Rozdíly mezi státy, regiony, národy, náboženstvími a kulturami, které obývají evropský prostor, stále znovu a znovu vedly ke vzniku nedůvěry, nepřátelství a často i válek. Tyto po století vznikající vztahy mohly náš kontinent směřovat jen ke stále větším katastrofám. Proto vznikla vize hledat něco, co nás bude spojovat více, než nás toto vše rozděluje. To něco je projekt společné Evropy, společenství, které bude usilovat o mír a bude problémy, které svět přináší a které přerůstají hranice zemí, řešit spolu. Projekt, kterému nebude cizí ani různost ani tolerance a ani solidarita a vzájemná podpora.
Toto se během desetiletí povedlo, alespoň já si to myslím. Ale samozřejmě tím vůbec nevznikl stav, že „jsme všichni stejní“, „chceme to stejné“ a o problémech „přemýšlíme stejně“. To je nejen nemožné, ale bylo by to i špatné, neb bychom ztratili svou identitu. Ale protože se to nestalo, je logické, že za –„stejnou Unií“ vidí různé země, různí politici a různí lidé různé věci. Někdy jde až o to, že co se zdá skvělé jednomu, je pro druhého špatné. Jindy „jen“ o to, že věc zásadní pro jednu zemi je věc mizivého významu pro zemi jinou.
Existují jen dva způsoby, jak tuto rozdílnost pojmout. Prvním z nich je cesta, kdy jeden každý ze členů Unie bude trvat na „svém pohledu“, a tam, kde se přístupy budou lišit, Unie nebude jednat. Dohoda, zahrnující pravidla, rozhodnutí či způsob chování prostě nevznikne a každý si „pojede po své linii“. Ve druhém se země budou snažit nalézt dohodu na kompromisu. Ten sice nebude vyjadřovat představy řešení většiny zemí, ale bude pro ně řešení dobrým.
I když jsou případy, kdy si myslím, že by se Unie neměla bát ani první z cest, převažovat musí druhé, tedy pokud budeme stát za původní myšlenkou a cíli Unie. Tedy hledat řešení ve spolupráci, a nikoliv v konfrontaci.
A právě na kompromisech postavené rozhodování je tak důležité, aby aktéři tohoto rozhodování dobře komunikovali s lidmi, kteří toliko vidí (často nepřesně interpretovaný) výsledek. A v komunikaci musí často zaznít, že kromě „našich pravd“ existují i pravdy těch ostatních. A často nejsou méně pravdivé než pravdy naše.
Zkušenost z práce v EP, kde jsem součástí největší politické skupiny EPP, mne v tomto mnohému naučila. Protože je EPP skupina největší, na rozdíl od ostatních, nese větší odpovědnost za to, že dohoda vznikne, či ne. Alibistický přístup, „když není po mém, tak nesouhlasím“ by totiž ochromil fungování Unie, a kdo by chtěl být členem Unie, která nefunguje. Myslím, že vyrovnat se s touto „odpovědností“ odpovědně není vyloučeno, protože jak jsem se mnohokrát přesvědčil, nalezení dohody s ostatními je docela dobře možné, pokud jste ochotni naslouchat i jejich argumentům. A o tom zodpovědná politika je.
A je to cesta k uchování o rozvíjení naší společné Evropy. Což je i přes to, že zdaleka ne vše je v Unii perfektní, jednou z nejdůležitějších podmínek pro prosperitu, bezpečnost a stabilitu naší země.
Luděk Niedermayer
Co papír snese?
Populární motoristický časopis Svět motorů se stále více zabývá elektromobilitou. Což vítám. Ovšem jeho texty někdy přinesou dost velká překvapení.
Luděk Niedermayer
O pokutách za autoemise příští rok a o tom, co limit „95“ může přinést
V příštím roce začne platit unijní limit na průměrné emise CO2 osobních aut ve výší 95g na km. Byl výsledkem jednání zástupců členských zemí Unie, expertů a automobilového průmyslu, a nastaven v roce 2013.
Luděk Niedermayer
Tragédie na silnici
Ne, nebudu psát o nehodě na silnici do Špindlerova mlýna, kde zřejmě nebezpečná jízda jednoho řidiče zabila řidiče jiného.
Luděk Niedermayer
Mission impossible na Čapáku...
Něco takového, aspoň dle mého názoru, bude objasňování toho, že hodnota reklamy, kterou si firmy holdingu Agrofert objednaly u Čapího hnízda (luxusní rezidence, sotva na dohled od silnice), byla v řádu stovekmilionů.
Luděk Niedermayer
České a regionální premiérovo fiasko
Je to skoro jako v té pohádce, kde dědeček měnil, až vyměnil. Premiér Babiš mohl "akceptovat" na šéfa komise pana Webera, což je politik, který má extrémně pozitivní pohled na náš region a nedělí Evropu na starou a novou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1597x
Je ženatý, má celkem 3 děti a jednoho psa (menší živočichy nepočítá).