Nudná automobilová fakta pro pana Dvořáka

Možná, že kdybych nečetl článek pana Františka Dvořáka na idnes.cz krátce poté, co jsem přijel na konferenci do Washingtonu, mávl bych nad tím rukou. A to i přes to, že jazyk článku jistě stojí za pozornost (a doufám, že pan Winterkorn z VW, kterého autor cituje, si ho se zájmem přečetl). Ale cesta z letiště v hybridním Priusu (většina taxíků zde jsou hybridy) a přes občas intenzivní provoz v DC absence „smradu“, i velký podíl aut na křižovatkách čekajících s vypnutým motorem, mne k tomuto (dalšímu) v Česku kontroverznímu textu přivedl.

Nepochybuji o tom, že pan Dvořák má své čtenáře, kteří budou aplaudovat všem jeho výrokům (včetně toho, že spotřeba aut neklesá, jak napsal v jednom z minulých textů). Ale trochu méně emocí a více logiky a faktů by neškodilo.

Především, nezdá se, že by automobilový průmysl v Evropě skomíral. Zdejší firmy patří k leaderům v inovacích a nových technologiích. Obchodní přebytek v řádu desítek miliard euro (!) naznačuje, že s konkurenceschopností si nestojí Evropa v této oblasti špatně. Ziskovost některých firem pak není překvapení (u VW loni a předloni 9 a 22 miliard euro).

Tlak na automobilky v oblasti ekologie přinesl obrovský pokrok. Přes rostoucí provoz klesá zásadně znečištění automobily (které činí něco přes 15% emisí celkem). Jde o pokles ne o desítky procent, ale v Evropě méně než pětinu (data například zde). Co je podstatnější než čísla - na rozdíl třeba od lodí, auta do vzduchu vysílají jedovaté látky v těsné blízkosti lidí. Pokles škodlivin tak znamená méně lidí trpících a umírajících na nemoci s těmito látkami spojené.

Evropa není zdaleka jediným místem na světě, kde platí stále přísnější ekologické normy. Stačí nahlédnout třeba do Wikipedie. A prediktabilní zpřísňování norem přineslo nejen ekologičtější auta v Evropě, ale postupně vede k ekologizaci i jinde, neboť technologie jsou vyvinuty a auta s nižší spotřebou zákazníci vítají. Ten, kdo byl v některých asijských zemích, jistě chápe, jak zásadní je „čistit“ tamní vozový park (a mimochodem řada zemí v Asii evropské normy přijímá).

Nová auta jsou tak cenově dostupná. V poměru kvality a ceny zřejmě nejvíce v historii. A mají ve skutečnosti i podstatně nižší spotřebu. To znamená, že nejen odpovědněji zacházíme s omezenými zdroji naší planety, ale i šetříme peníze. V řadě evropských zemí rozpočtově neutrální daně na nová auta, záporné daně pro auta úsporná a vysoce kladné pro neekologická, pak i čistě ekonomicky vedou občany ke společensky racionální volbě úsporných modelů. A mimochodem, právě cena a dostupnost aut ukazuje, že nastavená regulace byla „kalibrována“ dobře.

Jakkoliv jsem příznivcem spíše nižších zásahů států do ekonomiky, toto je zjevně oblast, kde jsou na místě. Nastavení daní totiž neodpovídá tomu, jak vzácné jsou omezené zdroje. Daně nejsou nastaveny ani tak aby snížily důsledky využití omezených zdrojů, daně navíc není snadné kvantifikovat (ale musely by být zjevně mnohem vyšší).

Autorem zmíněné „miliony nákladů“ na tyto technologie je třeba měřit nejen ke společenskému prospěchu (kde jistě část lidí vyznává heslo „po nás potopa“), ale i k produkci automobilek. Pokud by třeba zmíněná skupina VW chtěla ročně snížit flotilovou emisi CO2 o 2 gramy (tedy 10g za 5 let), stálo by to při její produkci a autorem uvedeném čísle ohromujících 20 euro a 55 centů na jedno vyrobené auto! Mimochodem, s čísly je vůbec třeba zacházet opatrněji. Zatím co autor mluví o více než 12 milionech lidí pracujících v auto průmyslu, statistika, kterou jsem nalezl já, hovoří o necelých 2 milionech Evropanů v těchto firmách (viz odkaz - kde naleznete i další data).

Dalo by se pokračovat dál, ale každý, koho to opravdu zajímá a nespokojí se „hospodským“ pohledem na tuto oblast, fakta najde. Nicméně uvedený text je svým způsobem typický. Podobně se v naší zemi (a nejen tady), pojímá řada důležitých témat. Důsledky to má nemalé. Článek pana Dvořáka je ovšem o to horší, že se autor pasuje do role experta na tuto oblast (na rozdíl ode mne – hloubavého laika, který o konferenčních pauzách ve Washingtonu koukl na pár stránek).

Díky všem, kteří si můj text přečetli a trochu se nad ním zamysleli…