Kampaň už končí

19. 05. 2019 10:46:53
V posledních par týdnech jsem nejen jezdil po mnoha místech naší země, bavil se s podnikateli, studenty, politiky i ostatními občany, ale také sledoval, jak vlastně „připrava na volby“ u nás vypadá.

A jedna věc mne hodně překvapila. A tou je fakt, jak málo byla řeč o tom, kdo jak budoucnost Unie vidí a co pro ni chce udělat. Nebyla o tom řeč přes to, že jen mezi hlavními soupeři byly na to názory dramaticky odlišné a stálo by za to tyto rozdílné vize více konfrontovat a důsledky rozdílů tak lépe vysvětlit.

Můj pohled asi znáte, a je také docela srozumitelně popsán v našem programu. Heslo „Spolu jsme silnější“ totiž popisuje nejen náš pohled na domácí politiku, ale je vlastně esencí toho, jak vidím Unii. Bez ohledu na to, zda Unie existuje nebo ne, tak vítězíme spolu a také prohráváme. Na našem malém kontinentu, kde žije spoustu lidí v různých zemí, z různých národů a s různými pohledy na svět, prostě není místo na uzavření se do ulity a čekání na to, že trable vyřeší někdo jiný. Velké problémy, které jsou nad možnosti řešení jednotlivými zeměmi, regiony či městy, prostě musíme řešit společně. Najít společnou řeč a řešení, které je dobré pro všechny. A měli bychom mít i více odvahy problémy menší, které lze řešit níže než na unijní úrovni, nechat být. Hlavním mottem mého pohledu na evropskou politiku je právě toto, což s sebou nese vůli chápat i pohledy ostatních a snažit se prosadit, ve spolupráci s ostatními, dobré, společné řešení (zahrnující co nejvíce „našeho pohledu na věc“). A nebát se presentovat dosažené kompromisy našim občanům a vysvětlit výhody, které s sebou nesou.

Vize, které jsou v programech či heslech jiných stran zahrnuty, vedou zcela jiným směrem. Pokud lze dosáhnout naplnění cíle „být spolu silnější“ toliko kompromisem, což je obvykle tak, bude jeho vyjednávání „tvrdě a nekompromisně“ opravdu těžké. Nekompromisní dosažení kompromisu je protimluv, protože k jeho dosažení je skoro vždy kompromis třeba. Toto heslo je v praxi blízko preference „nedohody“, pokud by dohoda kompromis, tedy ústupek, od nás vyžadovala. A vyjednávání „nedohod“, pokud jsou časté, znamená, že Unie začne ztrácet smysl. A to je jen krok předtím, než začne, k naší škodě, být historií.

S logikou „tvrdě a nekompromisně“ je spojen také požadavek na to, aby nás v Unii nemohl nikdo přehlasovat. Tedy, abychom mohli každé rozhodnutí zablokovat. Zní to dobře, jen pokud si neuvědomíme, že se obvykle velmi často najde někdo, kdo zablokuje právě to, o co my v Unii nejvíce stojíme.

Také myšlenka „Evropy více rychlostí“, tedy systému, ve kterém si každá země vybere, které „části“ Unie bude akceptovat, a které ne, vede ke zcela jiné Unii, než je ta dnešní. Již na první pohled je třeba jasné, že pokud bude mít každá země jiná pravidla pro zboží či obchodované služby, nebude existovat faktický, fungující společný trh. V praxi by však tento koncept nevedl k „Evropě dle jídelního lístku“, kde si každý volí „svůj tvar Unii“, ale k rozdělení Unie na jádro, které se hesla „společně jsme silnější“ drží, a periferie, která zpočátku bude členem „širší Unie“, ale postupně se dostane do pozice „asociovaného nečlena“. Pochopit to jde snadno. Pokud by třeba „západ“ prosadil posílení sociálních standardů v „jádru“ a „periferie“ by pravidla nepřijala, dříve či později by „jádro“ začalo blokovat zboží z „periferie“, neboť by ho označilo za sociální dumping.

Dalším nebezpečným prvkem by se stalo pravděpodobné posílení role velkých silných zemí v „jádru“, které by mohlo vést „k nekomfortu“ zemí malých a středních, vzniku nedůvěry a možná i nepřátelství.

Prostě, každé A má své B. A v dnešním, složitém světě, to platí ještě více než jindy. Naplňováním hesel, které zní dobře na billboardu nebo v televizi, můžeme dospět snadno do situace, které se obrátí proti našim zájmům.

Škoda, že o tom nebyla řeč. Jak se totiž ukázalo v nedávno zveřejněném průzkumu, mnoho Evropanů chápe, že se Unie může začít rozpadat. A drtivá většina si myslí, že by jim to ublížilo. Ale stát se to nemusí. Hlavně tehdy, pokud si lidé zvolí representanty, kteří úmyslně nebo svou neznalostí Unii k rozpadu povedou. Škoda, že o tom nebyla v minulých týdnech řeč...

Autor: Luděk Niedermayer | neděle 19.5.2019 10:46 | karma článku: 12.14 | přečteno: 412x

Další články blogera

Luděk Niedermayer

Stát na cestě k obrovské elektro chybě?

Pan premiér se netají tím, že agenda ochrany životního prostředí a klimatu (možná s výjimkou „motýle“) mu je trochu proti srsti.

17.6.2019 v 21:05 | Karma článku: 16.40 | Přečteno: 920 | Diskuse

Luděk Niedermayer

Zlá Komise, hodní ministři a naše budoucnost

Premiér našel lepšího nepřítele, než jsou uprchlíci – je jím Evropská komise. Ta nejen šikanuje ho a jeho fond, ale dokonce neposílá do našeho rozpočtu dost peněz, a tak jsme ve velkém schodku.

5.6.2019 v 20:05 | Karma článku: 28.95 | Přečteno: 739 | Diskuse

Luděk Niedermayer

O střetu zájmu pana premiéra: co k němu (také) vedlo a jak dál?

Premiér Babiš má dle mého názoru jedinou možnost, jak si o chvíli prodloužit pobyt ve Strakově akademii.

3.6.2019 v 9:24 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 725 | Diskuse

Luděk Niedermayer

(Babiš) pod hladinou sítě…

Sociální sítě, respektive jejich dovedné a razantní využití politickými marketéry a těmi, co chtěli do výsledku promluvit, ovlivňují – někdy i zásadně – výsledky voleb.

23.5.2019 v 15:35 | Karma článku: 25.59 | Přečteno: 958 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Luděk Niedermayer

Stát na cestě k obrovské elektro chybě?

Pan premiér se netají tím, že agenda ochrany životního prostředí a klimatu (možná s výjimkou „motýle“) mu je trochu proti srsti.

17.6.2019 v 21:05 | Karma článku: 16.40 | Přečteno: 920 | Diskuse

Vladislava Chourová

Běda tomu, komu žena vládne.

Slováci mají svou první presidentku v historii své země. Elegantní, dlouhovlasou blondýnku, nejmladšího ústavního činitele na Slovensku. Slovensko nás předešlo o pěkně dlouhý krok. Tamní lid dokázal odhodit předsudky a do

17.6.2019 v 20:21 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 547 | Diskuse

Pavel P. Kopecký

Kulhající Venezuela, měnící se svět

Venezuela se stala jedním z kolbišť střetů mezi zatím jedinou supervelmocí, Spojenými státy americkými, a velmocemi (staro)novými – Ruskem a Čínou. Pragmaticky spolupracujícími obry.

17.6.2019 v 17:02 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 402 | Diskuse

Martin Braun

Doplněk k blogu pana Bárty o panu Nosovi / upraveno/

Pepu Nose jsem měl kdysi hodně rád. A jeho staré písničky poslouchám dodnes, i když, a to se přiznávám, dělá se mi zle z jeho názorů a vyjádření. Ovšem každý máme něco a soudit automaticky se často nevyplácí.

17.6.2019 v 16:41 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 671 | Diskuse

Ivan Picek

Chcete se opravdu zbavit Babiše? Poradím Vám jak na to.

V demokratické zemi se o složení vlády nerozhoduje na náměstích ale ve volebních místnostech. Co je třeba udělat, aby Babiš prohrál příští volby?

17.6.2019 v 16:36 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 683 | Diskuse
Počet článků 49 Celková karma 20.19 Průměrná čtenost 1199
Vystudovaný matematik, poté působil 17let v centrální bance (od pozice referenta po viceguvernéra). Poté přes 5 let v poradenské firmě, ale také jako spolupracovník Bankovní asociace, člen různých poradních skupin a častý pisatel do médií. Mimo to spolupracuje s neziskovým sektorem či vede tréningové programy pro centrální bankéře v zahraničí. Je ženatý, má celkem 3 děti a jednoho psa (menší živočichy nepočítá).

Seznam rubrik

více

Najdete na iDNES.cz